1 – Vítejte na Hadí stezce
Jakkoli se může z jejího názvu zdát, že pojednává o hadech, není tomu tak. Tato naučná stezka si klade za cíl podat návštěvníkovi zdejší krajiny informace o místní přírodě. Jediným hadem, kterého zde můžete s velkým štěstím spatřit, je zmije obecná (Vipera berus). Tento velice plachý tvor, bystře reagující na otřesy půdy, se vyskytuje na vlhkých a světlých místech, jako jsou podmáčené louky, světlé okraje lesů a plochy rašelinišť. Mají také rády kamenné snosy a meze, kde se mohou vyhřívat a snadno schovat do děr mezi balvany. Ani s dalšími plazi to není na Šumavě příliš slavné. Je to dáno tím, že plazi nemají stálou tělesnou teplotu a jsou odkázáni na teplo z venčí. To je v horských oblastech nedostatkovým zbožím, a tak se ve vyšších částech Šumavy vyskytují již jen dva další plazi. Kromě zmiňované zmije obecné je to ještě známá beznohá ještěrka slepýš křehký (Anguis fragilis) a nohatá ještěrka živorodá (Lacerta vivipara). Všechny tři zmiňované druhy jsou na horské prostředí přizpůsobeny svým rozmnožováním. Slepýš křehký a ještěrka živorodá si vyvinuli tzv. vejcoživorodost neboli ovoviviparii. Tento způsob rozmnožování je specifický tím, že vejce se vyvíjí v matce a rodí se již vyvinutá mláďata nebo se líhnou bezprostředně po nakladení. To má tu výhodu, že vyvíjející se jedinec je chráněn tělem matky a není vystaven vnějšímu prostředí, zejména proměnlivosti teploty. U zmije je tento mechanismus pokročilejší a je jakýmsi přechodem k pravé živorodosti, neboť zmije vyživuje svá mláďata přes primitivní placentu. Ostatní domácí plazi jako užovky nebo další druhy ještěrek se ve vysoké části Šumavy nevyskytují a zasahují do podhůří či nižších částí hor.
Tato stezka tedy není o hadech. Původ názvu hledejme spíše v tom, že tvar trasy stezky na mapě hada připomíná. Jednotlivá zastavení této stezky pojednávají o tom, co lze okolo sebe vidět v místní přírodě. Dozvíte se něco o jejím vzniku, minulosti, současnosti, některé zajímavosti ze světa rostlin a živočichů. S pojmem příroda se v našich zeměpisných šířkách nutně pojí další pojmy jako člověk, kultura a krajina. Tyto elementy jdou s přírodou ruku v ruce a jsou od sebe neoddělitelné.
Tato stezka tedy není o hadech. Původ názvu hledejme spíše v tom, že tvar trasy stezky na mapě hada připomíná. Jednotlivá zastavení této stezky pojednávají o tom, co lze okolo sebe vidět v místní přírodě. Dozvíte se něco o jejím vzniku, minulosti, současnosti, některé zajímavosti ze světa rostlin a živočichů. S pojmem příroda se v našich zeměpisných šířkách nutně pojí další pojmy jako člověk, kultura a krajina. Tyto elementy jdou s přírodou ruku v ruce a jsou od sebe neoddělitelné.
Stezka je umístěna pod horou Pancíř na katastru stejnojmenné obce, která
v současnosti již není obcí v pravém slova smyslu. Stezka začíná na
Gerlově Huti ve výšce cca 960 m n. m. a končí na vrcholu Pancíře ve
výšce 1214 m n. m. Budeme se tedy pohybovat v horském prostředí, které s
sebou nese množství specifik. Průměrné teploty okolo 4–5 ºC, nejnižší
teploty přes -20 ºC průměrné roční srážky okolo 1000 mm, v zimě i přes 1
m sněhu, se sněhovou pokrývkou vytrvávající až 150 dní v roce, s 30 dny
větrných bouří atd. http://www.npsumava.cz/cz/1268/sekce/klima/.
Jednotlivé druhy rostlin, živočichů, ale i celé biotopy se přizpůsobily
horskému prostředí, respektive vyvinuly se v důsledku nekompromisního
tlaku horského prostředí.
Tato stezka se snaží komentovat přírodní fenomény, které jsou na stezce a ze stezky k vidění. Věnujeme se tomu, co při dobrém počasí a troše štěstí v mstní přírodě uvidíme, aniž bychom kladli zemní pasti, roztahovali sítě či vrtali sondy v rašeliništi.
Klíčovým pojmem současné přírodovědy působícím jako zaklínadlo je BIODIVERZITA. https://cs.wikipedia.org/wiki/Biologick%C3%A1_diverzita Tento pojem se dá vyložit na několika úrovních od jednotlivých genů až po celé ekosystémy. Nejčastěji je vnímán jako soubor všech druhů živých organismů v daném území, ale jednoduše jej můžeme přeložit jako rozmanitost života. Častými slovními spojeními jsou ztráta či pokles biodiverzity, posílení biodiverzity atp. Můžeme hovořit o biodiverzitě Šumavy, bývalé obce Pancíř, horského lesa či jiného ekosystému. Klíčové je, že čím více druhů v dané části krajiny žije a čím spletitější vztahy mezi nimi jsou, tím vyšší je stabilita ekosystémů, jejich odolnost vůči jakýmkoli výkyvům.
Tato stezka se snaží komentovat přírodní fenomény, které jsou na stezce a ze stezky k vidění. Věnujeme se tomu, co při dobrém počasí a troše štěstí v mstní přírodě uvidíme, aniž bychom kladli zemní pasti, roztahovali sítě či vrtali sondy v rašeliništi.
Klíčovým pojmem současné přírodovědy působícím jako zaklínadlo je BIODIVERZITA. https://cs.wikipedia.org/wiki/Biologick%C3%A1_diverzita Tento pojem se dá vyložit na několika úrovních od jednotlivých genů až po celé ekosystémy. Nejčastěji je vnímán jako soubor všech druhů živých organismů v daném území, ale jednoduše jej můžeme přeložit jako rozmanitost života. Častými slovními spojeními jsou ztráta či pokles biodiverzity, posílení biodiverzity atp. Můžeme hovořit o biodiverzitě Šumavy, bývalé obce Pancíř, horského lesa či jiného ekosystému. Klíčové je, že čím více druhů v dané části krajiny žije a čím spletitější vztahy mezi nimi jsou, tím vyšší je stabilita ekosystémů, jejich odolnost vůči jakýmkoli výkyvům.