2 – Cesty – lanovka pod rozhlednou
Síť cest byla odedávna lidmi budována, aby umožnila komunikaci mezi bodem A a bodem B. Kupecké stezky propojující prostor Čech s Alpami vznikaly patrně od starší doby bronzové. Tehdy byla hlavním dováženým artiklem sůl, a naopak vyváženo zlato. http://www.risy.cz/cs/turisticke-ris/sumava/historie-sumavy/preprava-soli/ Solná a Zlatá stezka jsou nejstaršími stezkami přes Šumavu, které přes toto pohoří vedly do vnitrozemí Čech. Železnou Rudou a okolím procházela stezka zvaná Světelská (podle města Zwiesel), ta vedla z Bavorska a procházela podél řeky Řezné přes Pancíř a Můstek směrem do Klatov. Od 15. století se po ní dovážela sůl a exportovalo olovo a stříbro dolované v okolí Strážova http://www.zelezna-ruda.cz/user/portal/zruda/ostatni/Historiezr-muzeum.pdf. V nejstarších dobách měla stezka charakter pěšiny na průchod člověka, případně naloženého zvířete – v obojím případě zvaném soumar. Cesty po dlouhou dobu neumožňovaly průjezd povozu. Pěšiny měnily polohu, vznikaly nové a zanikaly starší a vznikala tak síť paralelních a protínajících se pěšin. Ty které byly používány nejvíce se časem zahlubovaly pod okolní terén. Někdy jsou tyto zářezy dosti hluboké a takovým cestám se říká úvoz. Na Šumavě se úvozům říkalo soumarské stoky či kolébkové cesty http://www.horskakvilda.eu/informa%C4%8Dn%C3%AD-st%C5%99edisko/krajina,-okol%C3%AD.aspx. Úvozy vznikaly dlouhodobým transportem čehokoli spolu s vodní erozí – odnosem materiálu. Většina úvozů ve volné krajině mimo les zanikla nepoužíváním či zničením při scelování polí za první republiky a za socialismu. Na Šumavě se díky lesnaté krajině úvozy místy dochovaly a jsou tak svědky minulosti. V území stezky se s plně vyvinutým úvozem bohužel nesetkáme, ale můžete jej nalézt při některé jiné toulce Šumavou, např. v okolí Prachatic, Vimperka nebo Kvildy, kudy vedly větve Zlaté stezky do vnitrozemí.
Od doby historických stezek se síť cest a následně zpevněných silnic rozvinula a protkává celou Šumavu. V lesích dnes často vznikají krátkodobé účelové cesty pro transport těženého dřeva. Některé cesty byly zpevněny asfaltem, jiné zůstaly kamenité, stejně jako část Hadí stezky.
Kromě transportu lidí a zboží cesty umožňují migrovat i různým organismům. Stejně jako lidé chodí po cestách, nepřekvapí, že po nich chodí také živočichové. Možná však zaujme, že po cestách a kolem nich „chodí“ také rostliny. Není to pochopitelně chůze jako taková, ale pohyb to je. Díky cestám se dostaly různé druhy rostlin pomocí svých rozmnožovacích orgánů (zejména semen, celých květenství, oddenků, či dalších částí těl) do míst, kam by se bez cest nikdy nedostaly. V současnosti se tempo osidlování prostoru druhy, které na daném místě nikdy nežily, zrychluje. Je to dáno stále intenzivnějším obchodem se všemi kouty světa.
Cesta bývá obvykle liniový koridor, kde bývá více světla než v lese, je substrátově odlišná od okolí – např. místo lesní hrabanky jsou zde kameny, různě hrubý štěrk, udusaná hlína, kde se občas tvoří louže, ohlazené kameny a vystupující kořeny stromů. Každý z těchto substrátů je výrazným zpestřením jinak poměrně monotónního a chudého prostředí. Cesta bývá často narušována pohybem lidí, strojů, erozí. Okraj cesty bývá často ošlapáván, což nahrazuje sekání nebo spásání. Cesty zkrátka vnáší do prostoru zcela odlišné ekologické podmínky. Na toto změněné prostředí reagují i půdní organismy, ale nejlépe je možné všimnout si rostlin. Na určité druhy rostlin, které jsou vázány svým výskytem na cesty jsou zase vázáni určité druhy brouků, blanokřídlého hmyzu a obecně bezobratlých živočichů. Nejčastěji se podél cest šíří naše domácí druhy, kterým jejich ekologické nároky umožní podél cest žít. Například uprostřed lesa se vyskytují druhy, které jsou typické pro louky, pastviny nebo dokonce obnažená dna rybníků či štěrkovité náplavy řek. Tyto druhy mohou být doma v nižších nadmořských výškách, mohou mít rády jinou chemickou reakci substrátu a časté narušování povrchu jim neškodí. Nevadí jim např. proto, že mají k povrchu přitisklé růstové formy, tvoří velké množství semen a od vyklíčení k odplození jim to zabere jen pár týdnů.
Typickými druhy rostlin vázaných na cesty, se kterými se setkáme i na této stezce, jsou:
Lipnice roční (Poa annua)
Jitrocel větší (Plantago major)
Černohlávek obecný (Prunella vulgaris)
Kuřinka červená (Spergularia rubra)
Chmerek roční (Scleranthus annuus)
Dále jsou uprostřed lesa k vidění druhy luk a pastvin:
Třezalka skvrnitá (Hypericum maculatum)
Jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata)
Pryskyřník prudký (Ranunculus acris)
Šťovík obecný (Rumex acetosa)
Pampeliška (Taraxacum sect. Ruderalia)
Pcháč různolistý (Cirsium heterophyllum)
Materiál na výstavbu cest, silnic, dálnic, železnic atd. se v současnosti často dováží z velké vzdálenosti a půda či štěrk, kterého je obrovské množství, bývají plny zárodků organismů, typicky semen. Tento zárodek se v novém prostředí ujme, začne žít, množit se a šířit dále. Na naše území míří denně stovky tun zboží z nejrůznějších koutů světa. Toto zboží se dováží po moři, letecky, pak po silnicích pomocí kamiónů či železnice. Množství organismů z jiných kontinentů se na našem území neustále zvyšuje. Těmto organismům se říká nepůvodní druhy, anglicky alien species.
Druhům, které se začnou v novém prostředí silně šířit a činí i hospodářské škody, se říká invazní nepůvodní druhy (invasive alien species). Takový druh v době vzniku této naučné stezky zde nebyl pozorován, ale jsou zde k vidění jiné druhy, které neoznačujeme jako invazní, ale např. geograficky nepůvodní. I tyto druhy se v současnosti silně šíří. Jsou to např. tyto druhy rostlin:
Svízel hercynský (Galium saxatile), který byl původní v našich severních pohraničních pohořích od Krušných hor po Krkonoše.
Náprstník červený (Digitalis purpurea), původní v jižní a jihozápadní Evropě, u nás byl patrně jen velmi okrajově.
Řeřišnice srstnatá (Cardamine hirsuta), jejíž původní areál je nejasný, ale u nás rostla pouze v teplejších oblastech nížin až do podhůří.
Podél této stezky se vyskytují i druhy, které jsou vzácné a zvláště chráněné. Jsou jimi např. některé druhy orchidejí. Tyto rostliny mají extrémně drobná semínka, lehká jako zrnka prachu, kterých tvoří obrovské množství. Jelikož nemají téměř žádné zásobní látky, potřebují ke svému zdárnému vývoji určité druhy půdních hub. Tomuto přátelení (symbióze) kořenů s houbami se říká mykorhiza. Vlákna hub se propojí s kořenovým systémem rostliny a houba pak poskytuje rostlině organické látky, rostlina houbě naopak uhlíkaté látky, které vytvoří pomocí světla a zeleného barviva – fotosyntézou.
Orchideje, které můžete spatřit těsně kolem cesty, zde rostou díky tomu, že podél cest je nízká konkurence ostatních druhů rostlin způsobená narušováním – disturbancemi. Kolem Hadí stezky byly nalezeny tyto druhy orchidejí, které při vhodném načasování uvidíte v celé své kráse:
Vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha) – chráněn u nás zákonem jako ohrožený a mezinárodně chráněn úmluvou CITES (http://www.mzp.cz/cz/cites_obchod_ohrozenymi_druhy)
Prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii) – chráněn u nás zákonem jako ohrožený a mezinárodně chráněn úmluvou CITES
Kruštík širolistý (Epipactis helleborine) – chráněn u nás zákonem není, je hodnocen Červeným seznamem rostlin ČR jako druh vyžadující pozornost a mezinárodně je chráněn úmluvou CITES
Na stezkách a cestách, kde jsou různé zastávky, stavení, odpočívadla či jiná místa, kde se lidé zastavují a setrvávají, se po čase začne měnit složení půdy. V důsledku různého odhazování odpadků, vyměšování lidí i zvířat (psů, koní atp.), se v půdě hromadí různé látky obsahující zejména dusík a fosfor. Tyto prvky jsou zodpovědné za to, že narůstá úživnost stanoviště – trofie https://cs.wikipedia.org/wiki/Trofie. Na to samozřejmě reagují druhy rostlin, které jsou na živnější prostředí stavěné. Okolo rozhledny na Pancíři přesně takové prostředí vzniklo. Vzhledem k tomu, že jsme více než 1200 m nad hladinou moře a na vrcholu hory, která je tvořena kyselým podložím, působí výskyt těchto druhů jako jakási anomálie. Na dusík adaptované druhy – nitrofyty najdeme hojně kolem lidských sídel, v dusíkem plné zemědělské krajině či v lidmi změněných lesích.
Kolem rozhledny můžeme najít např. tyto nitrofyty:
Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica)
Bez černý (Sambucus nigra)
Pcháč oset (Cirsium vulgare)
Pelyněk černobýl (Artemisia vulgare)