6 – ROSTLINY BEZ CÉV – MECHY | Region Šumava - Bayerischer Wald

Mechy jsou rostliny, které se rozmnožují výtrusy a nemají vyvinuté cévní svazky. Tímto se zásadně odlišují od tzv. cévnatých rostlin (např. smrk, kukuřice nebo lipnice). Mají poněkud složitější životní cyklus, kdy se střídají dvě fáze – sporofyt a gametofyt, které mají různý počet chromozómů. V životním cyklu mechů dominuje gametofyt s polovičním počtem chromozómů. Jsou to zelené rostlinky, kterým se vytvoří na vrcholu samčí a samičí rozmnožovací orgány. V kapičce vody na povrchu mechového polštáře z pelatek (samčích rozmnožovacích orgánů) přeplavou spermatozoidy samčí pohlavní buňky do samičích zárodečníků s vaječnými buňkami. Spermatozoidy a vaječné buňky to dají dohromady a z dvou polovičních počtů chromozómů se stane plný počet chromozómů a dojde k oplození. Přímo z vrcholku mechové rostlinky vyroste štět s tobolkou a výtrusy. Tato část mechorostu se nazývá sporofyt a má plný počet chromozomů. Z tobolky se vysypou výtrusy (již opět s polovičním počtem chromozómů), které jsou velice lehké a rozšíří se pomocí větru do obrovských vzdáleností. Ve vhodném prostředí začnou klíčit a dají vyrůst další generaci gametofytu a tak stále dokola a dokola. Bližší informace o stavbě, rozmnožování a dalších specifikách mechorostů lze nalézt v např. https://cs.wikipedia.org/wiki/Mechy

Mechy jsou přítomné na řadě míst. Na stezce, kterou procházíte, jsou mechy na kamenech, kmenech stromů i na volné půdě. Jsou poměrně úzce vázány na určitý typ substrátu se specifickým pH, množstvím živin atp. Jelikož nemají cévní svazky, přijímají vodu celým tělem a také ji velice snadno ztrácejí. Nejlépe se jim daří na vlhkých místech a mají obrovskou schopnost vázat do svých těl vodu. Typickými zástupci mechů jsou tzv. rašeliníky, ty tvoří celé biotopy zvaná rašeliniště. Rašeliníky nemají ukončený růst, a tak neustále přirůstají na horním konci, zatímco spodek postupně odumírá a tvoří další vrstvu rašeliny. Jednotlivé druhy mechů i rašeliniště se umí nasát „jako houba“ a mají velký vodohospodářský význam. Zadržují dešťové srážky a postupně je uvolňují.

Typicky tmavá voda v šumavských potocích a řekách je způsobena vysokým obsahem huminových kyselin, které se právě v rašeliništích tvoří rozkladem odumřelých organických částí rostlinných těl a vodu silně okyselují.

Jak již bylo řečeno, nemají mechorosty žádné cévní svazky, a proto musí jimi být vedena voda jinak. Mechorosty to řeší jednoduše, jsou dobře prostupné pro vodu a tím i náhlé k vyschnutí. Většina mechů umí skoro úplně vyschnout, pak vodu opět nasát a vesele pokračovat v růstu. Pokud je voda nějak kontaminována, pak je mechorost okamžitě plný této kontaminace. Proto jsou mechy dobrými bioindikátory (organismy dávající tušit, jak kvalitní životní prostředí je okolo nich).

Jaké mají mechy praktické využití? Např. již zmíněná rašelina, která je tvořena odumřelými rostlinkami rašeliníků, dosahuje v některých místech i mocnosti několika metrů, je lidmi těžena a využívána jako zahradní substrát. Těžba rašeliny se v minulosti prováděla systémem tzv. borkování, kdy se odsekávaly celé „cihly“ rašeliny, které se následně sušily a rozvážely na místo zpracování. Rašelinou se dá také topit a v určitých oblastech toho bylo hojně využíváno. Dnes se vyrábí např. rašelinové pelety či brikety, které se vyznačují tím, že mají vyšší teplotu hoření než kamenné uhlí.