10 – PR Prameniště a pramen řeky Řezné – Regen

Přírodní rezervace Prameniště je složená ze čtyř oddělených částí, kde pramení řeky Křemelná a Řezná, Slatinný potok a Gerlův potok, které se vlévají dále po proudu do Křemelné. Tato PR leží v CHKO Šumava na okraji NP Šumava na východních svazích Můstku a Pancíře. Na západní straně Pancíře pramení další významná řeka Úhlava.

PR je tvořeno rozsáhlým komplexem pramenišť a rašelinišť spolu s lučními enklávami z období sklářské kolonizace. PR leží v území úpatních kotlin vzhledu pseudokarů, na kterém se geomorfologicky podepsaly glaciální jevy poslední doby ledové.

Pro návštěvníky Hadí stezky je nejdůležitější část PR Prameniště, která s naší stezkou bezprostředně sousedí. Tato část PR se nachází v první zóně CHKO Šumava. Pramení zde řeka Řezná, která dále pokračuje přes hranice do Bavorska pod názvem Regen a je významným přítokem Dunaje. Řezná – Regen, je naším nejvýznamnějším tokem vlévajícím se do Dunaje v královském městě Regensburg, kde byla křtěna první česká knížata. Celý tok od pramene až po ústí do Dunaje měří 169 km. Jižním okrajem Šumava prochází významné Evropské rozvodí Dunaj–Labe. Dunaj se zdrojnicí Řeznou ústí do Černého moře a odvádí z našeho území 0,7 % srážek. Labe se zdrojnicemi Křemelnou a Úslavou odvádí z našeho území více než 65 % srážek do Severního moře.

Prha arnika „Arnica montana“
Pramenná oblast Řezné je v nejvyšší části (nad silničkou) tvořena podmáčenými smrčinami s druhy rostlin jako dřípatka horská (Soldanella montana), žebrovice různolistá (Blechnum spicant), podbělice alpská (Homogyne alpina) a sedmikvítek evropský (Trientalis europaea), plavuň pučivá (Lycopidium annotinum), papratka horská (Athirium distentifolium). V mechovém patře jsou dominantní rašeliníky rodu Sphagnum. V silně vlhkých místech pramenišť se vyskytuje drobná zdrojovka potoční (Montia hallii), vrbovka hajní (Lysimachia nemorum), pryskyřník plamének (Ranunculus flammula) nebo krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum). Na rašelinných čočkách se vyskytují suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), ostřice šedavá (Carex canescens), ostřice ježatá (Carex echinata), pleška stopkatá (Wilementia stipitata) atp. Na rašeliniště navazují vlhké pcháčové louky s druhy jako pcháč různolistý (Cirsium heterophyllum), děhel lesní (Angelica sylvestris), blatouch bahenní (Caltha palustris), ostřice třeslicovitá (Carex panicea), mokrýš vstřícnolistý (Chrysosplenium oppositifolium) atp. Sušší části lučních porostů jsou tvořeny horskými smilkovými trávníky s dominantní, pomalu rostoucí travou smilkou tuhou (Nardus stricta), třezalkou skvrnitou (Hypericum maculatum), svízlem severním (Galium saxatile), hruštička prostřední (Pyrola media) či hadí mord nízký (Scorzonera hummilis) a  slavná léčivka prha chlumní (Arnica montana).

Řada z výše uvedených druhů je vzácná a zákonem chráněná. Patrně nejvíce upoutají hned vedle silničky krásné prstnatce Fuchsovy (Dactylorhiza fuchsii) či vemeníky zelené (Platanthera chlorantha) – chráněny vyhláškou ministerstva životního prostředí jako ohrožené druhy.
Ochrana povrchových i podpovrchových vod by měla být jednou z našich priorit. Na vodě jsme všichni do jednoho závislí. Nechceme šířit paniku, ale poslední průzkumy ukazují na velmi špatný stav našich vodních zdrojů, do kterých stále častěji a ve větší míře pronikají jedovaté látky z  průmyslu a zemědělství. Jeden z pořadů na streamu přinesl značně alarmující zprávy https://www.stream.cz/adost/10019123-otravena-voda-alarmujici-vysledky-testu-vody-v-cesku

Na nás je, abychom se kochali přírodou, snažili se jí co nejvíce porozumět a snažili se naše životní prostředí co nejvíce chránit a uchovávat pro další generace všeho živého včetně nás lidí.

Mapa