5 – Rejštejn / Klášterský Mlýn

Sklárna byla založena v místě bývalého dvora a kláštera klatovských benediktinů. Vystavěl ji Johann Baptist Eisner v roce 1836. Vyráběly se zde páteříky, později tabulové sklo, broušené a barevné sklo. V roce 1848 koupil sklárnu Eisnerův zeť Martin Emanuel Schmid, který provozoval sklárnu na Vogelsangu. Ten zde vyrábí křišťálové sklo. V roce 1851 kupuje sklárnu Klášterský Mlýn vdova po Johannovi Lötzovi Susanne. Sklářská rodina Lötz patřila mezi jednu z nejvlivnějších šumavských sklářských dynastií. Více informací o této rodině naleznete na zastávce „Annín – sklárna“ této stezky. Sklárnu v Klášterském Mlýně provozovala Susanne pod značkou „Johann Lötz-Witwe“ spolu se svým druhým manželem, právníkem Franzem Gerstnerem. Roku 1855 zde nechala vybudovat novou brusírnu skla. Podnik provozovala za pomoci svého bratra Michaela Husky a svého syna Antona, který ale zemřel roku 1877. Proto vybrala jako dědice a následovníka svého vnuka Maxmiliana von Spauna, který na vedoucí pozici nastoupil roku 1879. Sklárnu tehdy vedl ředitel Eduard Prochaska.

Spaunův příchod do firmy znamenal mnoho změn. Nově se podnik začal soustředit především na luxusní dekorované sklo. Stejně jako za Susanne Lötzové i za Spaunovy éry byly produkty firmy vysoce ceněné na průmyslových výstavách po celé Evropě a zdobily nejeden měšťanský salon. Na počátku 20. století firma začala spolupracovat s vídeňskými výtvarníky.

Po roce 1908 se řízení firmy ujímá Maxmilianův syn, Maxmilian von Spaun ml. Ten se ale s řízením podniku samotného ani s momentální nepříznivou situací na trhu nedokázal vypořádat a roku 1911 se tak firma dostala do konkurzu. Výroba však stále pokračovala (tehdy bylo pýchou huti ostře barevné sklo Tango), a to i navzdory probíhající první světové válce. Po jejím skončení převzal vedení firmy mladší bratr Maxmiliana von Spauna ml., Fritz von Spaun. Tomu se podařilo firmu opět pozvednout, zboží z Klášterského Mlýna bylo určeno především na vývoz. Období prosperity ale opět netrvalo dlouho. Roku 1930 postihl sklárnu požár, což jen posílilo problémy, do kterých se firma dostala kvůli hospodářské krizi, která po roce 1928 postihla světovou ekonomiku. Finanční problémy se s firmou vlekly až do jejího definitivního zániku v roce 1939.

To však ještě neznamenalo pro klášterskomlýnskou sklárnu konec, vystřídalo se zde několik jiných firem, a to až do vyhašení hutě v roce 1947. Budova hutě byla v roce 1979 rozebrána a prodána do skanzenu v bavorském Tittlingu, kde stojí dodnes.

Výrobky světově známé sklárny si můžete prohlédnout v Klatovech v galerii PASK. Obdivovatelé šumavského secesního skla ocení i publikaci sklářských střihů, tedy předloh pro výrobu, této šumavské sklárny, kterou zpracovala sklářská historička PhDr. Jitka Lněničková.

Mapa