6 – Horskokvildský systém
Horskokvildský systém Zlaté stezky
Svými rozměry patří spíše k menším systémům s jednodušší skladbou dochovaných úvozových cest, a tak jako většina dochovaných systémů na kašperskohorské větvi představuje ukázku vedení středověké stezky ve vysokohorském terénu nad 1000 metrů nadmořské výšky.
Skrývá se v lese na sever od osady Horská Kvilda na pozvolném jižním svahu hory Břemeno (1156 metrů), který přetíná silnička od Rejštejna a Zhůří do Horské Kvildy a Kvildy. Ústřední kolej systému se táhne po celé jeho délce od silnice až k okraji lesa a je asi dva metry široká a až do dvou metrů hluboká. Zhruba v polovině vzdálenosti má Horskokvildský systém až pět souběžných kolejí (včetně hlavní koleje). Na hlavní koleji lze v dolní polovině sledovat náznak dláždění, které však pravděpodobně pochází z pozdějšího využívání cesty.
Na okraji lesa severně od Horské Kvildy se všechny koleje systému sbíhají do velké ústřední úvozové cesty, která tu na okraji rozsáhlé travnaté planiny končí a přechází do úzké povrchové cesty. Je zřejmé, že Zlatá stezka dále pokračovala prostorem dnešní polní cesty přes místy mokřinatou horskou louku dále na jih do míst, kde se od ní odpojovala Zlatá cesta do Bavorska a kde později vyrostla osada Horská Kvilda.
Okolí, příroda, osobnosti, události
Horskokvildský systém byl zaměřen a podroben odbornému průzkumu. Výsledkem je soubor 16 železných předmětů, převážně podkov a také různých kování, skob, hřebíků, závlaček, klíčů a nožů, dokládajících používání koní a také ozbrojeného doprovodu karavan v tomto úseku Zlaté stezky. Z hlediska datování převažují výrobky z období vrcholného středověku a raného novověku, jako byl např. nález středověkého meče, či renesanční zbroje.
K důležitým objevům z roku 2001 patří zbytek kovárny umístěné přímo u jedné ze šachet v těsné blízkosti Horskokvildského systému. Ostřilo se zde nejen nářadí horníků, ale kovali se zde i koně soumarských karavan. Kromě jiného zde byly nalezeny dvě podkovy, které byly podrobeny metalografickým analýzám, které ukázaly, že jedna z podkov nenesla žádné úpravy půdní plochy, zatímco druhá měla navařený ocelový plátek na spodní půdní ploše, jehož hlavním úkolem bylo zvýšit odolnost podkovy proti opotřebování. Jde o první prokazatelně středověké podkovy z území Čech a Moravy.
Ještě před vznikem Zlaté stezky sem přicházeli lidé hledat zlato. Na rýžování zlata ve středověku zde dodnes zůstaly památky v podobě sejpů podél Hamrského potoka. Sejpy jsou náspy vzniklé vyrýžováním zlatonosného dna vodního toku.
Svými rozměry patří spíše k menším systémům s jednodušší skladbou dochovaných úvozových cest, a tak jako většina dochovaných systémů na kašperskohorské větvi představuje ukázku vedení středověké stezky ve vysokohorském terénu nad 1000 metrů nadmořské výšky.
Skrývá se v lese na sever od osady Horská Kvilda na pozvolném jižním svahu hory Břemeno (1156 metrů), který přetíná silnička od Rejštejna a Zhůří do Horské Kvildy a Kvildy. Ústřední kolej systému se táhne po celé jeho délce od silnice až k okraji lesa a je asi dva metry široká a až do dvou metrů hluboká. Zhruba v polovině vzdálenosti má Horskokvildský systém až pět souběžných kolejí (včetně hlavní koleje). Na hlavní koleji lze v dolní polovině sledovat náznak dláždění, které však pravděpodobně pochází z pozdějšího využívání cesty.
Na okraji lesa severně od Horské Kvildy se všechny koleje systému sbíhají do velké ústřední úvozové cesty, která tu na okraji rozsáhlé travnaté planiny končí a přechází do úzké povrchové cesty. Je zřejmé, že Zlatá stezka dále pokračovala prostorem dnešní polní cesty přes místy mokřinatou horskou louku dále na jih do míst, kde se od ní odpojovala Zlatá cesta do Bavorska a kde později vyrostla osada Horská Kvilda.
Okolí, příroda, osobnosti, události
Horskokvildský systém byl zaměřen a podroben odbornému průzkumu. Výsledkem je soubor 16 železných předmětů, převážně podkov a také různých kování, skob, hřebíků, závlaček, klíčů a nožů, dokládajících používání koní a také ozbrojeného doprovodu karavan v tomto úseku Zlaté stezky. Z hlediska datování převažují výrobky z období vrcholného středověku a raného novověku, jako byl např. nález středověkého meče, či renesanční zbroje.
K důležitým objevům z roku 2001 patří zbytek kovárny umístěné přímo u jedné ze šachet v těsné blízkosti Horskokvildského systému. Ostřilo se zde nejen nářadí horníků, ale kovali se zde i koně soumarských karavan. Kromě jiného zde byly nalezeny dvě podkovy, které byly podrobeny metalografickým analýzám, které ukázaly, že jedna z podkov nenesla žádné úpravy půdní plochy, zatímco druhá měla navařený ocelový plátek na spodní půdní ploše, jehož hlavním úkolem bylo zvýšit odolnost podkovy proti opotřebování. Jde o první prokazatelně středověké podkovy z území Čech a Moravy.
Ještě před vznikem Zlaté stezky sem přicházeli lidé hledat zlato. Na rýžování zlata ve středověku zde dodnes zůstaly památky v podobě sejpů podél Hamrského potoka. Sejpy jsou náspy vzniklé vyrýžováním zlatonosného dna vodního toku.
Nálezy středověkých podkov a tesáku v prostoru bývalých zlatodolů u Horské Kvildy
Po zániku Zlaté stezky a Zlaté cesty
Horská Kvilda získala svůj název podle své příslušnosti ke Kašperským Horám. Například v roce 1910 zde stálo již 52 domů a v nich žilo 432 obyvatel, všichni německého původu. Významnou památkou je zrekonstruovaný Polaufův hostinec, dnes Hotel Rankl. Právě do těchto míst situoval Karel Klostermann svůj román „V ráji šumavském“.
Horská Kvilda získala svůj název podle své příslušnosti ke Kašperským Horám. Například v roce 1910 zde stálo již 52 domů a v nich žilo 432 obyvatel, všichni německého původu. Významnou památkou je zrekonstruovaný Polaufův hostinec, dnes Hotel Rankl. Právě do těchto míst situoval Karel Klostermann svůj román „V ráji šumavském“.