7 – Vydří most

Z historie Vydřího mostu

Několik kilometrů na jihovýchod odtud končilo ve středověku, v době existence Zlaté stezky, panství města Kašperských Hor a začínalo zdíkovsko-vimperské panství Malovců z Chýnova. Obě vrchnosti vedly o tuto hranici dlouhodobý zápas a spory.
Pozůstatky Zlaté stezky mezi Vydřím mostem a Kvildou

Po třicetileté válce se tato hranice posunula o 2 kilometry na sever, sem, před Horskou Kvildu, k Vydřímu mostu přes Hamerský potok. V té době již ke sporům mnoho důvodů nebylo, neboť Zlatá stezka upadala a  postupně zanikala a výnosy z obchodu na ní přestaly sousedící vrchnosti dráždit. Na velmi podrobné mapě kašperskohorské větve Zlaté stezky z  roku 1736 je již zachycena hranice kašperskohorského a zdíkovského panství na Vydřím mostě. Tradice administrativního rozhraní tu přetrvala dodnes, neboť přesně v těchto místech hraničí bývalé okresy Klatovy a  Prachatice a dnešní kraje Plzeňský a Jihočeský.

O Zlaté stezce v  oblasti kolem Vydřího mostu máme podrobné zprávy z počátku 18. století. V roce 1729 nařídilo zemské gubernium v Praze oběma krajským hejtmanům Prácheňského kraje, aby osobně prozkoumali stav kašperskohorské a  vimperské větve Zlaté stezky. Cílem bylo zjistit možnost přeměny těchto komunikací v modernější spojnice Čech s Podunajím. Přeměny se nakonec dostalo vimperské větvi Zlaté stezky, jíž kopíruje dnešní hlavní silnice č. 4 z Vimperka na hraniční přechod Strážný.

Okolí, příroda, osobnosti, události
Geomorfologie Šumavy

V geologické minulosti, v době navazující na variské horotvorné procesy, tedy v době před cca 380–280 milióny let, došlo k výzdvihu zemské kůry k povrchu a k jejímu zvětrávání a postupnému zarovnání reliéfu. Vlivem alpinských horotvorných pochodů byl původně zarovnaný povrch vyzdvižen a rozčleněn do řady bloků. Nejvíce byly vyzdviženy okrajové části Českého masivu, kde se nalézá i Šumava. V té době se změnila říční síť. Vltava přestala odtékat do Dunaje a změnila svůj směr k severu.

Zbytky třetihorního zarovnaného povrchu dnes můžeme na Šumavě nalézt především ve výškách 1000–1200 m n. m., kde tvoří rozsáhlý útvar zvaný Šumavské pláně, charakteristický malou výškovou členitostí.

Mapa