8 – Kvilda
Z historie Kvildy v době Zlaté stezky
Královské pozemky v oblasti Kvild si někdy v první třetině 14. století za své zásluhy vyžádal od krále Jana Lucemburského Ondřej, jeho zástupce na královském hradě Písku. Po Ondřejově smrti potvrdil týž panovník listinou z 23. května 1345 jeho synům Tomášovi a Janovi vlastnictví „lesa, který se lidově nazývá Gevilde, ležícího za Reychensteynem“, a sice se všemi užitky, vodami, rybníky, loukami a pastvinami a také s užitky z těžby kovů (zlata, stříbra a dalších). Brzy po založení kašperskohorské větve Zlaté stezky vznikl na neosídlené pláni kolem dnešní Kvildy statek Philde připomínaný v roce 1384. Založení osady Kvilda se předpokládá v 15. nebo 16. století, což dokládají mimo jiné i zlomky keramiky zde nalezené.
V okolí Kvildy jsou zachovány četné pozůstatky po těžbě zlata v podobě sejpů, a to po obou březích horního toku Hamerského a Kvildského potoka, který se vlévá do Teplé Vltavy.
První osada měla především charakter celní a strážní stanice, neboť vysoká nadmořská výška tu neumožňovala zemědělskou činnost. Osada i s okolím náležela ke zdíkovskému panství Malovců. V roce 1593 je nazývána „českou vesnicí v lese“ a soumaři se v ní a v nedaleké Horské Kvildě mohli občerstvit ve dvou soumarských hostincích.
Se zánikem Zlaté stezky ztratili obyvatelé Kvildy hlavní zdroj své obživy. Ještě po třicetileté válce označuje Berní rula v roce 1654 za zdroj obživy obyvatel Kvildy pod Černými lesy chov dobytka a soumaření.
Královské pozemky v oblasti Kvild si někdy v první třetině 14. století za své zásluhy vyžádal od krále Jana Lucemburského Ondřej, jeho zástupce na královském hradě Písku. Po Ondřejově smrti potvrdil týž panovník listinou z 23. května 1345 jeho synům Tomášovi a Janovi vlastnictví „lesa, který se lidově nazývá Gevilde, ležícího za Reychensteynem“, a sice se všemi užitky, vodami, rybníky, loukami a pastvinami a také s užitky z těžby kovů (zlata, stříbra a dalších). Brzy po založení kašperskohorské větve Zlaté stezky vznikl na neosídlené pláni kolem dnešní Kvildy statek Philde připomínaný v roce 1384. Založení osady Kvilda se předpokládá v 15. nebo 16. století, což dokládají mimo jiné i zlomky keramiky zde nalezené.
V okolí Kvildy jsou zachovány četné pozůstatky po těžbě zlata v podobě sejpů, a to po obou březích horního toku Hamerského a Kvildského potoka, který se vlévá do Teplé Vltavy.
První osada měla především charakter celní a strážní stanice, neboť vysoká nadmořská výška tu neumožňovala zemědělskou činnost. Osada i s okolím náležela ke zdíkovskému panství Malovců. V roce 1593 je nazývána „českou vesnicí v lese“ a soumaři se v ní a v nedaleké Horské Kvildě mohli občerstvit ve dvou soumarských hostincích.
Se zánikem Zlaté stezky ztratili obyvatelé Kvildy hlavní zdroj své obživy. Ještě po třicetileté válce označuje Berní rula v roce 1654 za zdroj obživy obyvatel Kvildy pod Černými lesy chov dobytka a soumaření.
Trasa Zlaté stezky opouští Kvildu a směřuje k Bučině
Okolí, příroda, osobnosti, události
Současný reliéf Šumavy byl ovlivněn pravidelným střídáním ledových dob (glaciálů) a teplejších období (interglaciálů) během období pleistocénu (od 1,8 miliónu let). Zvětrávání hornin, činnost větru, řek a ledovců daly vznikout rozličným tvarům krajiny.
Zařezávání říční sítě do vyzdvižených masivů vytvářelo hluboká horská údolí. V nich se v dobách ledových držely větší akumulace sněhu, z nichž vznikly karové ledovce a ledovcové splazy. Erozní činností ledovce docházelo také ke vzniku morfologicky výrazných depresí – karů, které jsou dnes zaplněny jezery. Na české straně Šumavy to jsou jezera Černé, Čertovo, Laka, Prášilské a Plešné. Na německé straně to jsou jezera Roklanské, Velké Javorské a Malé Javorské.
Po zániku Zlaté stezky a Zlaté cesty
V 18. století zdroj příjmů ze Zlaté stezky vyschl a obyvatelé si museli kromě zbylého chovu dobytka hledat jinou obživu – les, pašování, v době nedávné převádění přes hranici a dnes např. turistiku.
Ve druhé polovině 18. století vznikaly v okolí první sklárny, jako např. Filipova Huť nebo Tobiášova Huť. Od r. 1788 pracovala v obci vyhlášená dílna na výrobu podmaleb na sklo založená Johannem Kasparem Hilgartem a jeho synovci.
Od r. 1878 zde fungovala vyhlášená pila na rezonanční dřevo. Pracovaly zde 4 hamry a vznikly další provozy na zpracování dřeva.
V r. 1910 zde již stálo 122 domů, v nichž žilo 1146 německy mluvících obyvatel, škola na Kvildě se otevřela v r. 1768. V r. 1936 zde byla zřízena i česká jednotřídka.
Obec byla známa tradiční převahou (německých) sociálních demokratů. Dokonce i v bouřlivých květnových dnech r. 1938 zde byl zvolen nikoliv henleinovský, ale sociálně demokratický starosta. Ani jim se však nevyhnul poválečný odsun. V r. 1946 tvořili poslední vlnu odsunu v počtu cca 180 osob.
Současný reliéf Šumavy byl ovlivněn pravidelným střídáním ledových dob (glaciálů) a teplejších období (interglaciálů) během období pleistocénu (od 1,8 miliónu let). Zvětrávání hornin, činnost větru, řek a ledovců daly vznikout rozličným tvarům krajiny.
Zařezávání říční sítě do vyzdvižených masivů vytvářelo hluboká horská údolí. V nich se v dobách ledových držely větší akumulace sněhu, z nichž vznikly karové ledovce a ledovcové splazy. Erozní činností ledovce docházelo také ke vzniku morfologicky výrazných depresí – karů, které jsou dnes zaplněny jezery. Na české straně Šumavy to jsou jezera Černé, Čertovo, Laka, Prášilské a Plešné. Na německé straně to jsou jezera Roklanské, Velké Javorské a Malé Javorské.
Po zániku Zlaté stezky a Zlaté cesty
V 18. století zdroj příjmů ze Zlaté stezky vyschl a obyvatelé si museli kromě zbylého chovu dobytka hledat jinou obživu – les, pašování, v době nedávné převádění přes hranici a dnes např. turistiku.
Ve druhé polovině 18. století vznikaly v okolí první sklárny, jako např. Filipova Huť nebo Tobiášova Huť. Od r. 1788 pracovala v obci vyhlášená dílna na výrobu podmaleb na sklo založená Johannem Kasparem Hilgartem a jeho synovci.
Od r. 1878 zde fungovala vyhlášená pila na rezonanční dřevo. Pracovaly zde 4 hamry a vznikly další provozy na zpracování dřeva.
V r. 1910 zde již stálo 122 domů, v nichž žilo 1146 německy mluvících obyvatel, škola na Kvildě se otevřela v r. 1768. V r. 1936 zde byla zřízena i česká jednotřídka.
Obec byla známa tradiční převahou (německých) sociálních demokratů. Dokonce i v bouřlivých květnových dnech r. 1938 zde byl zvolen nikoliv henleinovský, ale sociálně demokratický starosta. Ani jim se však nevyhnul poválečný odsun. V r. 1946 tvořili poslední vlnu odsunu v počtu cca 180 osob.