5 – Modrava a Stará březnická cesta
Zlatá cesta prochází Modravou a směřuje k hranici
Trasa Zlaté cesty směřovala dnešní Modravou zhruba v linii současné silnice k mostu přes Modravský potok. Po jeho překonání se odpojila od silničky do Březníku (tzv. Nové březnické cesty) a stoupala prudce na jih. Hned nad Modravou se v lesíku v hustém podrostu objevují zbytky staré cesty, které jsou přerušeny nově budovanou komunikací, ale pokračují na volné horské planině a provázejí na jejím západním okraji cestu s turistickým značením v stálém strmém stoupání až ke kótě 1102. Jedná se o jeden základní úvoz, který se místy rozdvojuje, blíží se a vzdaluje od dnešní cesty, ale je stále nedaleko od ní. Místy je výrazný, místy méně patrný. V každém případě jej můžeme považovat za pozůstatek Zlaté cesty. Je dlouhý cca 600 m a v prostoru, kde se terén na východ od kóty 1102 narovnává, se zvolna vytrácí. Náznaky staré komunikace lze ale sledovat dál na západ od dnešní cesty se zelenou turistickou značkou v stoupání do svahů Modravské hory (1157 m).
Trasa Zlaté cesty směřovala dnešní Modravou zhruba v linii současné silnice k mostu přes Modravský potok. Po jeho překonání se odpojila od silničky do Březníku (tzv. Nové březnické cesty) a stoupala prudce na jih. Hned nad Modravou se v lesíku v hustém podrostu objevují zbytky staré cesty, které jsou přerušeny nově budovanou komunikací, ale pokračují na volné horské planině a provázejí na jejím západním okraji cestu s turistickým značením v stálém strmém stoupání až ke kótě 1102. Jedná se o jeden základní úvoz, který se místy rozdvojuje, blíží se a vzdaluje od dnešní cesty, ale je stále nedaleko od ní. Místy je výrazný, místy méně patrný. V každém případě jej můžeme považovat za pozůstatek Zlaté cesty. Je dlouhý cca 600 m a v prostoru, kde se terén na východ od kóty 1102 narovnává, se zvolna vytrácí. Náznaky staré komunikace lze ale sledovat dál na západ od dnešní cesty se zelenou turistickou značkou v stoupání do svahů Modravské hory (1157 m).
Kupecký dvoukolák z r. 1476
Okolí, příroda, osobnosti, události
V roce 2011 byl zahájen průzkum mikroregionu Roklanského potoka v prostoru Modravských plání, při němž bylo objeveno několik sídlišť a získáno několik set kusů štípané industrie z období střední doby kamenné (mezolitu), která byla vyrobena ze suroviny pocházející z Bavorska, především z rohovců ortenburské jury. Důvodem přítomnosti mezolitiků v těchto vyšších oblastech může být využívání zdrojů potravy v průběhu letních měsíců (biomasa, ryby – tahy lososa obecného v povodí Losenice, Vydry a Křemelné jsou doloženy v historických pramenech) v průběhu letních měsíců. Kvildské pláně se svým plochým reliéfem a sítí vodních toků představují vhodné území pro lovecko-sběračské osídlení.
Jedna ze stanic byla objevena u Javoří Pily, cca 5 km západně od Modravy. Nečekaným výsledkem výše zmíněného projektu byl rovněž objev sídliště z mladší doby laténské v povodí Křemelné, cca 5 km severně od Prášil. S nadmořskou výškou 802 m je nejvýše položeným keltským sídlištěm v Čechách. Menší výzkum přinesl poměrně početnou kolekci keramiky z 2. stol. př. Kr. dokládající přítomnost Keltů v těchto horských partiích Šumavy. Důvodem byla patrně těžba a prospekce zlata.
Po zániku Zlaté stezky a Zlaté cesty
V roce 2011 byl zahájen průzkum mikroregionu Roklanského potoka v prostoru Modravských plání, při němž bylo objeveno několik sídlišť a získáno několik set kusů štípané industrie z období střední doby kamenné (mezolitu), která byla vyrobena ze suroviny pocházející z Bavorska, především z rohovců ortenburské jury. Důvodem přítomnosti mezolitiků v těchto vyšších oblastech může být využívání zdrojů potravy v průběhu letních měsíců (biomasa, ryby – tahy lososa obecného v povodí Losenice, Vydry a Křemelné jsou doloženy v historických pramenech) v průběhu letních měsíců. Kvildské pláně se svým plochým reliéfem a sítí vodních toků představují vhodné území pro lovecko-sběračské osídlení.
Jedna ze stanic byla objevena u Javoří Pily, cca 5 km západně od Modravy. Nečekaným výsledkem výše zmíněného projektu byl rovněž objev sídliště z mladší doby laténské v povodí Křemelné, cca 5 km severně od Prášil. S nadmořskou výškou 802 m je nejvýše položeným keltským sídlištěm v Čechách. Menší výzkum přinesl poměrně početnou kolekci keramiky z 2. stol. př. Kr. dokládající přítomnost Keltů v těchto horských partiích Šumavy. Důvodem byla patrně těžba a prospekce zlata.
Po zániku Zlaté stezky a Zlaté cesty
Modrava na vedutě z r. 1860
Nejstarší
dochované zmínky o Modravě pocházejí z let 1614 a 1617, ale nešlo ještě
o trvalé osídlení, ale pouze o rybářské využití a pastviny pro soumary,
což vyplývalo z polohy lokality na Zlaté cestě. Teprve od roku 1757 se
Modrava rozvíjí jako rybářská a lovecká osada. V roce 1799 kníže
Schwarzenberg kupuje od hraběte Filipa Kinského Prášilské panství a
využívá bohatství dřeva z okolních lesů. Ale v jejím okolí se lidé
pohybovali v dobách mnohem starších.