6 – Pozůstatky Zlaté cesty u Trampusova křížku
Trasa Zlaté cesty sem přicházela od dnešní Modravy. Po překonání Modravského potoka se odpojila od dnešní silničky na Březník podél Modravského potoka (tzv. Nové březnické cesty) a stoupala prudce na jih. Hned nad Modravou se v lesíku v hustém podrostu objevují první zbytky této staré cesty a dál provázejí na horské planině cestu se zeleným turistickým značením.
Zlatá cesta v této oblasti často doprovází silničku z Modravy na Bučinu
Podél Staré březnické cesty se dochovalo několik úseků se v terénu
zřetelnými pozůstatky Zlaté cesty. Jedná se o jeden základní úvoz, který
se místy rozdvojuje, blíží se a vzdaluje od dnešní cesty, ale je stále
nedaleko od ní. Náznaky staré komunikace lze sledovat i dál na západ od
dnešní cesty v stoupání do svahů Modravské hory (1157 m). Na následující
dlouhé a rozlehlé náhorní planině, pokryté vřesovištěm a nízkým
podrostem s krásným výhledem na dva vrcholky nedalekého Roklanu i na
vrchol Luzného, se žádné pozůstatky Zlaté cesty nedochovaly. Ty se
objevují až v klesání k Cikánské slati. Z Cikánské slati potom vychází
zřetelný úvoz, který se táhne západně od dnešní cesty nepřetržitě k
místu zvanému „U Trampusova křížku“.
Zlatá cesta v této oblasti často doprovází silničku z Modravy na Bučinu
Okolí, příroda, osobnosti, události
V 16. století začali bavorští vévodové soupeřit v oblasti solného obchodu s dosud dominantními pasovskými biskupy a Zlatá cesta přes Grafenau jim sloužila k dopravě „bavorské“ soli z alpských ložisek do Čech. Aby své nároky zdůraznili, začali svou komunikaci na rozdíl od pasovské Zlaté stezky nazývat „pravou a prastarou Zlatou cestou“(recht uralt gulden Straß). Přídomek „zlatá“ tak tehdy nesly současně čtyři šumavské stezky – tři větve pasovské Zlaté stezky a bavorská Zlatá cesta. O průběhu Zlaté cesty v té době informuje nedávno nalezená bavorská mapa z doby kolem roku 1574. Podle ní přecházela v Pasově po mostě Dunaj a pokračovala přes mýtnici „auf der Ries“ do Rudertingu a dál na Tittling a Grafenau a z tohoto města ke klášteru Skt. Oswald a nahoru na hraniční horský hřeben s šibenicí pod Luzným a dál kolem „velkého stromu“ na české území, kde správu cesty od měšťanů z Grafenau přebírali měšťané z Kašperských Hor. Do tohoto cílového města Zlatá cesta dospěla přes osadu Gfülg (Horská Kvilda).
Po zániku Zlaté stezky a Zlaté cesty
Na Staré březnické cestě z Modravy na Březník stojí při cestě Trampusův křížek v místě, kde se nacházela bývalá osada Josefstadt. Osada vznikla asi okolo roku 1800 poté, co revír koupil kníže Schwarzenberg. Jednalo se o cca 14 jednoduchých domků pro dřevaře. Osada zanikla kolem roku 1883. Křížek u cesty nechal údajně postavit Augustin Trampus po svém odchodu do důchodu asi v roce 1847, podle jiných zdrojů jej nechali postavit jeho potomci na místě, kde jej stihla mrtvice… prvního z lesnické rodiny, která ovlivnila lesní hospodářství na pomezí Čech, Německa a Rakouska v následujících dvou staletích. A. Trampus zde působil 19 let jako revírník na Březníku.
V 16. století začali bavorští vévodové soupeřit v oblasti solného obchodu s dosud dominantními pasovskými biskupy a Zlatá cesta přes Grafenau jim sloužila k dopravě „bavorské“ soli z alpských ložisek do Čech. Aby své nároky zdůraznili, začali svou komunikaci na rozdíl od pasovské Zlaté stezky nazývat „pravou a prastarou Zlatou cestou“(recht uralt gulden Straß). Přídomek „zlatá“ tak tehdy nesly současně čtyři šumavské stezky – tři větve pasovské Zlaté stezky a bavorská Zlatá cesta. O průběhu Zlaté cesty v té době informuje nedávno nalezená bavorská mapa z doby kolem roku 1574. Podle ní přecházela v Pasově po mostě Dunaj a pokračovala přes mýtnici „auf der Ries“ do Rudertingu a dál na Tittling a Grafenau a z tohoto města ke klášteru Skt. Oswald a nahoru na hraniční horský hřeben s šibenicí pod Luzným a dál kolem „velkého stromu“ na české území, kde správu cesty od měšťanů z Grafenau přebírali měšťané z Kašperských Hor. Do tohoto cílového města Zlatá cesta dospěla přes osadu Gfülg (Horská Kvilda).
Po zániku Zlaté stezky a Zlaté cesty
Na Staré březnické cestě z Modravy na Březník stojí při cestě Trampusův křížek v místě, kde se nacházela bývalá osada Josefstadt. Osada vznikla asi okolo roku 1800 poté, co revír koupil kníže Schwarzenberg. Jednalo se o cca 14 jednoduchých domků pro dřevaře. Osada zanikla kolem roku 1883. Křížek u cesty nechal údajně postavit Augustin Trampus po svém odchodu do důchodu asi v roce 1847, podle jiných zdrojů jej nechali postavit jeho potomci na místě, kde jej stihla mrtvice… prvního z lesnické rodiny, která ovlivnila lesní hospodářství na pomezí Čech, Německa a Rakouska v následujících dvou staletích. A. Trampus zde působil 19 let jako revírník na Březníku.