5 – Stezka zlatokopů
Geologická štola Naděje dokumentuje novodobý zájem o drahý kov. Štola byla ražena do Suchého vrchu od roku 1989. Úvodní překop severním směrem je dlouhý 800 m. Včetně směrných chodeb do stran a překopů obsahuje štola celkem kolem tří kilometrů chodeb.
Prospektoři česko-kanadské firmy TVX Bohemia důlní odhadovali zásoby zlata v prostoru východně od Kašperských Hor na 100 tun. Moderní průzkum zlatonosných ložisek probíhal od roku 1982 v reakci na zvyšování ceny zlata ve světě. Po podniku Geoindustria, získala práva na průzkumové práce na přelomu let 1993–94 TVX Bohemia důlní a. s. Byly prováděny revize hornických prací, geofyzikální průzkum a geologické mapování. Aplikována byla půdní metalometrie – zjišťování obsahu zlata ve vzorcích půdy. Úspěchy průzkumu vedly k založení štoly Naděje.
V roce 1982 byl zahájen novodobý průzkum vrtáním šikmých vrtů pod úhlem 30°. Štola Naděje byla otevřena v roce 1989. Projekt zpracoval Projektový ústav uranového průmyslu v Ostrově nad Ohří a báňskou otvírku zahájil Uranový průzkum Liberec, závod VIII Příbram. Štola se razila až do roku 1996. Byla zde také postavena kompresovna nebo kancelář. Bylo vyraženo 689 metrů překopu o profilu 3,2 m x 3,7 m a nastřeleny byly budoucí chodby. Výztuž se dělala jen ve vstupu a u nesourodých hornin.
Práce byly zastaveny 2002.
Celkem bylo provedeno 92 povrchových vrtů v délce přes 25 km, 197 podpovrchových vrtů v délce přes 32 km. Ve štole Naděje bylo vyraženo přes 3,5 km chodeb a více než 3 000 m3 vrtných komor. Ložisko bylo ověřeno z 37 procent. Odhadované množství zlata se upřesnilo na 100 tun. Náklady na průzkum dělaly kolem 20 milionů dolarů. Průměrná kovnatost na ložisku byla stanovena na přibližně 9 g/t (jedna z nejvyšších v Evropě), maximální obsah zlata 64 g/t. Mocnost křemenných žil je od několika decimetrů po několik desítek metrů.
Zlato by se nemuselo z horniny získávat kyanidovým louhováním, ale i flotačním způsobem. Ovšem výtěžnost při první možnosti je 95 %, při druhé jen 83–90 %.
Úsilím správy města a ekologických aktivistů byly práce ve štole v roce 1998 zastaveny.
V oblasti Suchého vrchu ve strání nad štolou Naděje nalézáme stopy staré důlní činnosti z doby předhusitské. Archeologové zde registrovali kolem dvou tisíc nalezených jam ze 14. století a stopy po kruhové stavbě – žentouru k odčerpávání vody z dolů z 15. století.
Prospektoři česko-kanadské firmy TVX Bohemia důlní odhadovali zásoby zlata v prostoru východně od Kašperských Hor na 100 tun. Moderní průzkum zlatonosných ložisek probíhal od roku 1982 v reakci na zvyšování ceny zlata ve světě. Po podniku Geoindustria, získala práva na průzkumové práce na přelomu let 1993–94 TVX Bohemia důlní a. s. Byly prováděny revize hornických prací, geofyzikální průzkum a geologické mapování. Aplikována byla půdní metalometrie – zjišťování obsahu zlata ve vzorcích půdy. Úspěchy průzkumu vedly k založení štoly Naděje.
V roce 1982 byl zahájen novodobý průzkum vrtáním šikmých vrtů pod úhlem 30°. Štola Naděje byla otevřena v roce 1989. Projekt zpracoval Projektový ústav uranového průmyslu v Ostrově nad Ohří a báňskou otvírku zahájil Uranový průzkum Liberec, závod VIII Příbram. Štola se razila až do roku 1996. Byla zde také postavena kompresovna nebo kancelář. Bylo vyraženo 689 metrů překopu o profilu 3,2 m x 3,7 m a nastřeleny byly budoucí chodby. Výztuž se dělala jen ve vstupu a u nesourodých hornin.
Práce byly zastaveny 2002.
Celkem bylo provedeno 92 povrchových vrtů v délce přes 25 km, 197 podpovrchových vrtů v délce přes 32 km. Ve štole Naděje bylo vyraženo přes 3,5 km chodeb a více než 3 000 m3 vrtných komor. Ložisko bylo ověřeno z 37 procent. Odhadované množství zlata se upřesnilo na 100 tun. Náklady na průzkum dělaly kolem 20 milionů dolarů. Průměrná kovnatost na ložisku byla stanovena na přibližně 9 g/t (jedna z nejvyšších v Evropě), maximální obsah zlata 64 g/t. Mocnost křemenných žil je od několika decimetrů po několik desítek metrů.
Zlato by se nemuselo z horniny získávat kyanidovým louhováním, ale i flotačním způsobem. Ovšem výtěžnost při první možnosti je 95 %, při druhé jen 83–90 %.
Úsilím správy města a ekologických aktivistů byly práce ve štole v roce 1998 zastaveny.
V oblasti Suchého vrchu ve strání nad štolou Naděje nalézáme stopy staré důlní činnosti z doby předhusitské. Archeologové zde registrovali kolem dvou tisíc nalezených jam ze 14. století a stopy po kruhové stavbě – žentouru k odčerpávání vody z dolů z 15. století.