2 – Kostel Panny Marie Bolestné (Kollerův kostel)

Dominantou Hamrů je kostel Panny Marie Bolestné, který vznikl přestavbou původní kaple v letech 1773–74. Vysvěcen byl 11. října 1774. Byl nazýván i podle tehdejšího mecenáše statkáře Kollera, na jehož pozemku i stál. Na jedné staré pohlednici jsou Hamry označovány za „poutní místo“, to kvůli kostelu Panny Marie Bolestné na vyvýšenině v obci.

Ke kostelu patřila i zdejší první škola. Kostel je jednolodní, obdélníkového půdorysu s Olivetskou kaplí a sakristií na severní straně. Za minulého režimu byl několikrát vykraden, lavice spáleny. Jen zázrakem a politickou změnou v roce 1989 nebyl zbourán. Počátkem devadesátých let se díky peněžním darům německých starousedlíků podařilo zchátralý kostel zrekonstruovat. Byl vyzdoben tradičními podmalbami na skle zobrazujícími české světce. Znovu vysvěcen byl 11. 9. 1993 sídelním českobudějovickým biskupem Mons. Dr. Antonínem Liškou. První mše svatá v nově opraveném kostele byla o den později sloužena prvním sídelním biskupem plzeňským Mons. Ing. Františkem Radkovským. V roce 1996 byl kostel prohlášen kulturní památkou.

Nově vybudované dílo Cesta Panny Marie Bolestné nalezneme podél pěší stezky s 85 schody vedoucími ke kostelu v Hamrech. Do osmi původních žulových kamenů z bývalé křížové cesty, byly osazeny keramické plastiky vyjadřující sedm bolestí Panny Marie. Osmá plastika zobrazuje příběh z Kány Galilejské, kde ježíš proměnil vodu ve víno. Další čtyři plastiky, zdobí prostory kostela. Všechny jsou pak dílem klatovského keramika Gustava Fifky.

Rada Místního národního výboru v Zelené Lhotě rozhodla dne 11. 2. 1969 o zrušení hřbitova v Hamrech s účinností od 1. 3. 1969. V té době byla zbořena márnice. Pomníky byly převezeny před budovu bývalé školy a použity pro zpevnění plochy před domem.

Po roce 1990 byl hřbitov pietně upraven. Je například osazen symbolickým náhrobkem s oboujazyčnými texty: „Na paměť německých rodin, které zde žily po staletí, jejichž příslušníci odpočívají na tomto hřbitově, které byly nuceně vysídleny v roce 1946“. Stojí zde nově i památník věnovaný svobodným králováckým sedlákům s jejich do žuly vytesaným heslem „Niemands Herr, niemands Knecht“ (Nikomu pánem, nikomu sluhou).


Mapa