REGION ŠUMAVA | Region Šumava - Bayerischer Wald

Region Šumava se rozkládá v horské oblastí severozápadní Šumavy na ploše 711,41 km². Od Hamrů po Borová Lada sousedí v délce cca. 70 km s Bavorským lesem a společně s územím Ferienregion Nationalpark Bayerischer Wald vytváří společnou turistickou destinaci. Obě území jsou propojena historickými cestami. Z důvodu ochrany přírody, zejména na české straně, nejsou bohužel zpřístupněna všechna propojení z předválečné minulosti.

Na území Šumavy se nachází Národní park Šumava, který společně s Národním parkem Bavorský les tvoří největší plošně chráněné území ve Střední Evropě.

Region Šumava lze územně rozdělit do sedmi základních turistických cílů:

• Královský Hvozd
• Železnorudsko
• Prášilsko a Srnsko
• Šumavské pláně _ Modravsko, Kvildsko, Borovoladsko
• Kašperskohorsko
• Údolí Otavy – Rejštejn, Dlouhá Ves
• Sušicko

Královský Hvozd

Královský Hvozd je samostatný hřeben v severozápadní části Šumavy a Bavorského lesa. Od zbytku Šumavy je na jihovýchodě oddělen Železnorudským údolím a na severozápadě je ohraničen Všerubským průsmykem, kterým zároveň končí celá Šumava. Hřeben se táhne od Svaté Kateřiny přes Lovečnou, Ostrý (1293 m, nejvyšší hora Královského Hvozdu) Malý a Velký Kokrháč a Svaroh a spadá v Alžbětíně kamenným mořem do údolí Svárožné a Řezné. Jihozápadní svahy jsou na bavorském území, severovýchodní na českém a po hřebeni vede hranice. V sedle mezi Velkým a Malým Ostrým je historická hranice Čech, Bavorska a Horních Franků. V Čechách spadá Královský hvozd do nejhlubšího údolí na Šumavě – údolí Úhlavy. Vzhledem k historické nepřístupnosti území a jeho oddělení od ostatní Šumavy zde docházelo ke svébytnému regionálnímu vývoji. Hamry byly historicky Svobodnou Králováckou rychtou.

Na území Královského Hvozdu je vytvořen systém turistických tras a stezek, který vytváří propojený přeshraniční systém. Nejvýznamnější je stezka vedoucí přímo přes hraniční přechod Ostrý. Kromě stezky přes vrchol Ostrého jsou z důvodu ochrany přírody na české straně nejvyšší partie hřebene uzavřeny. Hřeben lze projít po bavorské straně odkud jsou nástupní místa Lam (Sattel), Lohberg a parkoviště Scheiben.

Centrem území na české straně je obec Hamry, která se nachází přímo pod hřebenem v údolí Úhlavy. Hamry jsou i východiskem turistických stezek na českém území včetně stezky na Ostrý. Za zmínku stojí vodopád Bílá Strž, který se na této stezce nachází. Ze stezky lze místy v údolí spatřit vodní nádrž Nýrsko.

Železnorudsko

Železnorudsko je tvořeno Železnorudským údolím, ohraničeným v Čechách na východní straně hřebenem Pancíř – Můstek - Prenet (orientace jih – sever) a vrcholem Špičáku na západě. Na jihu údolí pokračuje bavorskou částí a je ohraničeno Velkým Falkensteinem na východě a Velkým Javorem na západě, který je zároveň nejvyšším vrcholem celé Šumavy a Bavorského lesa (1457 m) a tvoří dominantu celého území.

Významnou turistickou atraktivitou Železnorudska jsou ledovcová jezera Černé jezero (největší v Čechách 18, 47 ha) a Čertovou jezero, které se nachází pod Špičákem a zároveň tvoří i součást Královského Hvozdu.

Centrem území je dvojměstí Železná Ruda na české straně a Bayerisch Eisenstein v Bavorsku. Obě městečka jsou propojena osadou Alžbětín. V Alžbětíně lze navštívit česko-bavorské nádraží. Součástí Železné Rudy je na české straně horské středisko Špičák a obec Hojsova Stráž, kde v minulosti byla Svobodná Královácká rychta. Dnes je turistickou zajímavostí Hojsovecký orloj. Známá je i část obce Debrník, který je východiskem turistických stezek na Hraniční hřeben Šumavy (Polom) a přes Ferdinandovo údolí do Bavorska (Zwieselerwaldhaus).

Železnorudským údolím vede celá řada cyklostezek a pěších stezek s návazností do Bavorska. Je zde i jediný přechod do Bavorska pro automobily v regionu.

Železnorudsko je prameništěm celé řady řek – Úhlava, Křemelná, Řezná, Svárožná. Území je známé i jako evropské rozvodí Labe – Dunaj.

V minulosti bylo Železnorudsko centrem sklářství. Pozůstatky této dnes již zaniklé činnosti návštěvníka provede Sklářská stezka.

Dnes je Železnorudsko centrem sjezdového lyžování na Šumavě.

Prášilsko a Srnsko

Tato část regionu navazuje na západě na Železnorudské údolí a pod Hraničním hřebenem pokračuje až pod horu Antýgl. Směrem do vnitrozemí do tohoto území patří oblast kolem hory Křemelné a dále navazuje na Kašperskohorsko.

Celé území má pohnutou historii. Po válce bylo vysídleno a Prášilsko se navíc stalo vojenským prostorem. Veškeré obce byly srovnány se zemí. Od r. 1989 dochází k postupnému návratu území k normálnímu životu a ke snaze zacelit jizvy minulosti.

Rozvojem turistického ruchu došlo k obnově jediné zčásti zachované vesnice v bývalém vojenském újezdu - Prášil a k rozvoji Srní. Ostatní zaniklé vesnice jsou pouze připomínkou barbarské minulosti a jsou i vyhledávanými cíli turistů.

Území se vyznačuje zachovalou přírodou s mnoha zajímavostmi a vysokou turistickou hodnotou. Patří sem zejména šumavská jezera – Prášilské a Laka, dále hora Křemelná, pod kterou teče stejnojmenná říčka a lokality zaniklých obcí na celém území. Dominantou je hora Poledník s rozhlednou. Zajímavostí je i Vchynicko-tetovský plavební kanál, vodní zámek v Srní a vodní elektrárna v Čeňkově Pile. Za návštěvu stojí i Královácký dvorec Antýgl (s autokempem) a Povydří.

Šumavské pláně – Modravsko, Kvildsko, Borovoladsko

Východně od Srnska a Prášilska se rozkládá nejvýše položená část Šumavy. Je to území vysoko položených šumavských plání, slatí a lad s nadmořskou výškou kolem 1 000 m lemovaných Hraničním hřebenem vysokým 1 300 – 1450 m. Směrem do vnitrozemí území navazuje na Kašperskohorsko a na údolí Otavy.

Šumavské pláně a především slatě jsou prameništěm četných potoků a řek. Nejvýznamnější jsou Vltava na Kvildsku a dále Filipohuťský potok, Roklanský potok a Modravský potok, které se stýkají v Modravě a jako říčka Vydra pak v Čeňkově Pile po soutoku s Křemelnou tvoří počátek řeky Otavy. Zajímavostí je Hradlový most na Vydře nedaleko Modravy, kterým začíná Vchynicko-tetovský plavební kanál.

Z Filipovy Hutě a z Korýtka je nádherný výhled na dominantu Modravska na Malý a Velký Roklan. Další dominantou kraje je Luzný, který lze spatřit společně s Luzenským údolím z Březníku. Březník (německy Pürstling) je snad nejznámějším místem z povídek a románů Karla Klostermanna.

Kvilda je nejvýše položenou obcí v Čechách. Po r. 1989 se stala atraktivní obcí s dobudovanou turistickou infrastrukturou a uměleckým zázemím (galerie, muzeum). Její velkou turistickou devizou je přechod pro pěší, cyklisty a běžkaře na Bučině. Už samotná zaniklá obec Bučina stojí za návštěvu. Známý je obnovený hotel Alpská vyhlídka. Bučina je ideálním východiskem k návštěvě sousedního Bavorska a pramenů Vltavy.

Kvildské pláně a slatě se rozkládají mezi Kvildou a Horskou Kvildou. Zajímavostí je Jezerní slať s vyhlídkovou věží.

Nejvýchodnější částí regionu je Borovoladsko. Nejznámějším turistickým cílem je Chalupská slať s naučnou stezkou a povalovými chodníky. Borová Lada přímo navazuje na Kvildsko a je propojená pěší stezkou a cyklostezkou přes zaniklou obec Knížecí Pláně s Bučinou.

Celé území šumavských plání je protkáno sítí cyklostezek, pěších stezek a lyžařských tras. Rovinatý charakter plání a nádherné prostředí je ideální pro provozování těchto aktivit pro všechny skupiny návštěvníků.

Kašperskohorsko

Kašperské Hry vznikly jako hornická osada spojená s těžbou zlata již v první polovině 14. století. Na horní město je ještě ve 14. století povýšil Jan Lucemburský. Kašperské Hory se staly i obchodním centrem na Zlaté stezce, která sem vedla z Pasova. Na ochranu stezky dal Karel IV. vystavět hrad Kašperk. Postupně se město stalo centrem západní části Šumavy a na vyhlášené trhy či poutě sem dorazil snad každý obyvatel okolních šumavských vsí a samot. Dnes jsou Kašperské Hory oblíbeným turistickým cílem. Návštěvníky lákají především památkami, krásným prostředím obnoveného centra i nádherným okolím. Nejznámější a nejmonumentálnější památkou je hrad Kašperk tyčící se přímo nad městem. Okolí je vhodné k procházkám, relaxaci i ke sportovním aktivitám. Přímo ve městě je sjezdovka, na náměstí je východisko turistických tras a cyklotras. V okolí města jsou naučné stezky, za všechny Stezka zlatokopů v Amálině údolí.

Město disponuje rozvinutou turistickou infrastrukturou schopnou nabídnout zázemí i těm nejnáročnějším návštěvníkům – Hotel Tosch s bylinnými lázněmi, restaurace, muzea a památky. Ve městě jsou provozována dvě infocentra – městské a NPŠ. V okolí města lze doporučit Amálino údolí a údolí Losenice spjaté s těžbou zlata.

Údolí Otavy – Rejštejn, Dlouhá Ves

Údolí Otavy začíná v Čeňkově Pile, kde soutokem říček Křemelná a Vydra vzniká řeka Otava. Již Čeňkova Pila je zajímavým místem s historickým nadzemním dřevěným náhonem a vodní elektrárnou. Horní tok Otavy se vyznačuje hlubokým údolím táhnoucím se k Rejštejnu a Dlouhé Vsi. Přímo nad pravým břehem řeky se pod Čeňkovo Pilou tyčí nad řekou Dračí skály. Na břehu řeky se nachází několik zajímavých míst. Paulina louka známá jako vaziště vorů, bývalá osada Myší domky s mlýnem, či levostranný přítok Wunderbach (Pěkný potok), na jehož břehu asi 1 km nad soutokem se nachází zbytky stejnojmenné dřevařské osady. Osada ležela v bývalém vojenském újezdu a byla tedy po válce vysídlena. Měla ale to „štěstí“, že se nacházela na hranici uzavřeného území na svahu skloněném k Otavě, takže se nestala dělostřeleckým cílem a domy se pouze zvolna rozpadaly. Jedná se tedy zřejmě o nejzachovalejší připomínku pohnuté minulosti Šumavy. Ještě dnes je zde možno nalézt nejen rozpadající se stavby, ale i hospodářské nářadí, či věci denní potřeby. Nad levým břehem Otavy se nacházela i vesnice Přední Paště, k jejímž pozůstatkům se dá dostat přes Paštecký most. Na pravém břehu se pak nachází historické městečko Rejštejn s částí Klášterský Mlýn, který je za mostem na levém břehu řeky. Zde bývala sklárna Lötz. Po proudu pod Rejštejnem jsou při řece tábořiště a kempy, především pro vodáky. Za zmínku stojí ves Annín s brusírnou skla. Nad vsí je známý kostel Mouřenec s kostnicí a hrobka sklářského rodu Schmidů. Dále po proudu je obec Dlouhá Ves spjatá s vorařstvím a zpracováním dřeva. Podél silnice se nachází domky, které dal pro své pracovníky postavit kníže Schwarzemberk.

Celé údolí Otavy je spjaté s plavením dřeva a vazbou vorů. Tuto činnost připomíná Dřevařská stezka, která údolím vede a nově budované Dřevařské muzeum v Dlouhé Vsi.

Údolí Otavy je vhodné pro poznávací turistiku (dřevařství, sklářství), cykloturistiku (Otavská stezka Modrava – Zvíkov) a vodáky.

Sušicko

Město Sušice je se svými více než 11 tisíci obyvateli největším sídlem regionu a přirozeným správním, kulturním a společenským centrem. Významný pro region je i jeho turistický potenciál. Sušice rozložená v údolí po obou březích Otavy je známa jako „Brána Šumavy“. Je významným vodáckým centrem. Tvoří předěl mezi sportovním vodáctvím na horním toku Otavy na trase z Čeňkovy Pily a rekreačním až relaxačním sjezdem středního toku Otavy směrem na Žichovice a Horažďovice. Vodáci zde mají veškeré zázemí včetně půjčovny lodí. Na své si přijdou i cyklisté. Městem prochází Otavská cyklostezka z Modravy na Zvíkov. Sušice je i východiskem pro pěší turistiku. Známá je Sušická pavučina, která pěšího turistu provede bezprostředním okolím města. V Sušici lze navštívit i nový aquapark, venkovní koupaliště, skatepark či zimní stadion. Kromě sportovního a relaxačního vyžití nabízí Sušice i kulturní památky. Známá je např. Kaple svatých Andělů strážných, která na návrší nad městem tvoří nepřehlédnutelnou dominantu. V blízkém okolí je proslavený vrchol Svatobor s rozhlednou, ze které je vidět téměř celá Šumava. Na Sušicku na návštěvníka každým krokem dýchne keltská historie. Tato místy až mystická atmosféra dotváří kouzlo Sušice jejího okolí. Široká turistická nabídka a genius loci činí Sušici místem, které každoročně přivítá statisíce turistů.

Vnitřní propojení a sjednocující prvky území

Region Šumava je vnitřně propojeným územím. Sjednocujícími prvky jsou souvislé území velké přírodní hodnoty a společné kulturní dědictví.

Přírodní fenomény:

V regionu Šumava se nacházejí přírodní fenomény, které jsou svojí četností kombinací na daném území zcela unikátní.

• Jezera
• Prameniště potoků a řek a jejich horní toky
• Slatě
• Pláně a lada
• Lesy a bezlesí
• Kamenná moře

Kulturní dědictví:

Kromě staveb jako je hrad Kašperk, či stavební památky v Kašperských Horách nebo v Sušici sjednocuje region i nehmotné kulturní dědictví.

• Dřevařství
• Sklářství
• Historické osobnosti
• Unikátní česko-bavorské kulturní prostředí

Doporučené aktivity v regionu:

• Pěší turistika
• Cykloturistika
• Běžky a sjezdové lyžování
• Vodáctví
• Rodinné výlety
• Poznávací turistika
• Relax

Příjezdové trasy:

• Praha – Plzeň – Klatovy – Železná Ruda
• Praha – Strakonice – Horažďovice – Sušice – Centrální Šumava
• Praha – Strakonice – Vimperk – Kašperské Hory
• Bavorsko – Železná Ruda
• Bavorsko - Strážný - Kvilda

Sousední regiony:

• Klatovy
• Chodsko
• Prácheňsko
• Šumava – jižní část
• Bavorský les