Čachrov – Historie

Městys Čachrov – část Čachrov

První písemné zmínky o osadě pocházejí již z roku 1352. Čachrov (Czachrow) je uveden ve výčtu vesnic náležejících ke klatovskému děkanátu. Jako první držitel osady je uváděn Vilém z Čachrova, který zde zároveň v letech 1380 až 1390 postavil mohutnou tvrz, která je dodnes dominantou Čachrova. Kromě tvrze je nutno zmínit i barokní kostel sv. Václava. Historie Čachrova úzce souvisí s držbou a významem tvrze. Střídala se období rozvoje a úpadku. V předválečné historii stojí za zmínku průběh hranice mezi Čechy a Sudety, tedy mezi českým a německým osídlením. Tato hranice vedla přímo přes Čachrov. Z tohoto důvodu zde byla i česká a německá škola. Dne 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.

Městys Čachrov – část Javorná

Osada Javorná, původně zvaná Zejbiš, bývala sídlem vrchních rychtářů Královského hvozdu. Patřila k ní celá řada svobodných dvorů roztroušených po okolních horách.

Zejbišský dvůr

Zejbišský dvůr je jednou z nejstarších usedlostí na území Královského hvozdu a tvořil základ rozsáhlého osídlení pozdější Zejbišské rychty. Jméno Zejbiš vzniklo zkomolením německého slova Seewiesen, znamenajícího podmáčené louky, které nalezneme pod dvorem při Ostružné až k Jesení a Čachrovu. Název Zejbiš se později přenesl na název celé královácké rychty. Zejbišskou rychtu původně tvořily skelná huť, statek a pila. Po r. 1600 byla sklárna přemístěna do dnešního Eisnerova dvora, tehdy zvaného Nový Zebis, Starý Zebis se říkalo dnešnímu Zejbišskému dvoru. Zejbiš se v polovině 17. st. dostal do rukou významné sklářské rodiny Gerlů, kteří provozovali v 17. a 18. století řadu skláren v širokém okolí a zastávali často úřad hlavního rychtáře pro všech osm rychet Královského hvozdu. Dvůr vzkvétal až do druhé světové války. V r. 1948, kdy byl znárodněn a byl převeden do Státního statku Javorná. Od té doby zaniklo nebo se změnilo v ruiny několik budov ve dvoře a jeho okolí a dvůr samotný se dostal do havarijního stavu.

Dominantní památkou osady Javorné je barokní kostel sv. Anny. K původní kapli z let 1698-1701 byla podle plánů Antonína Gilmettiho přistavěna západní část kostela s průčelím a dvěma charakteristickými věžemi s cibulovitou bání. Věže jsou celé pokryté šindelem. Před kostelem stojí socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1723 a památná lípa, stará 300 let. Náhrobní kameny z 18. a 19. století připomínají zdejší významné sklářské rody - Gerlů, Hafenbrädlů a Adlerů.

Historické stavby

Tvrz – Čachrov

V centru Čachrova stojí stavba původní tvrzi. Tvrz postavil v letech 1380 až 1390 Vilém z Čachrova. Stavba se tyčíla na náhorní planině nad hlubokým údolím Strážovského potoka táhnoucího se od severozápadu a nad údolím říčky Ostružné na východě. Tvrz byla původně obklopena příkopem s vodou. Pro své značné rozměry byla někdy označována i jako hrad. Potomci Viléma z Čachrova drželi tvrz a k ní náležející statek až do poloviny patnáctého století. Poté byla tvrz i se statkem připojena k velhartickému panství Děpolta z Týzmberka. Tvrz, která přestala sloužit jako trvalé sídlo majitele statku, byla opuštěna a postupně zpustla. V polovině šestnáctého století, po rozpadu velhartického panství, se stal Čachrov opět samostatným statkem, který připadl Janu Rendlovi z Úšavy. Tvrz ale nadále chátrala. Obnovil ji až Jan Bohuchval z Hrádku, který čachrovský statek i tvrz v r. 1566 koupil. V druhé polovině 18. století byla budova tvrze změněna v sýpku, která nijak nezměnila původní vnější podobu. Poté byl kolem tvrze postaven barokní zámek, který v roce 1933 vyhořel. V 90. letech minulého století byl objekt tvrze restituován původnímu majiteli. V současné době je nepřístupný a chátrá.

Za zmínku stojí mnohakilometrové, ne zcela prozkoumané, podzemní chodby, které se nacházejí v podzemí a jsou dodnes opředeny mnoha tajemstvími.

Kostel sv. Václava – Čachrov

Samotný Čachrov vznikl někdy v polovině 14. století. Prvně je o něm zmínka roku 1352. Farní kostel sv. Václava byl postaven ještě o pár let dříve.

Jedená se o jednolodní stavbu se dvěma čtvercovými přístavky, sakristií na severní straně a hranolovou věží na západě. Na severní zdi byly roku 1941 odkryty a restaurovány gotické nástěnné malby. Z maleb lze vyčíst patrný vliv Mistra Theodorika. Počátkem 18. století se kostel dočkal barokní podoby podle návrhu architekta M. A. Gilmettiho. Dnes jsou v kostele tři oltáře – sv. Václava, sv. Jana Nepomuckého a Panny Marie. I ty jsou barokní a jsou movitou kulturní památkou. Ve věži kostela visí 384 kg těžký zvon.

Kostel sv. Anny – Javorná

V roce 1698 byla na Javorné postavena kaple, která byla podle návrhu architekta M. A. Gilmettiho v letech 1718–1721 přestavěna na současný barokní kostel. V průčelí kostela jsou dvě cibulovité věže kryté šindelem. Na oltářích kostela jsou obrazy svaté Anny a Nejsvětější Trojice od W. Stoibra. V kostele byly i skleněné lustry ze zdejších hutí. Ty zde již nenalezneme. Připomínkou sklářství a skelných hutí v okolí Javorné jsou náhrobní kameny sklářských rodin Gerlů, Hafenbrädlů a Adlerů z 18. a 19. století. Před kostelem stojí památná, 300 let stará, lípa malolistá a socha sv. Jana Nepomuckého.